Dneska jsem prvně viděl Naši první florbalovou ligu. Kluci měli místo v autě a soupeř byl atraktivní. Navíc hraje za Bulldoky jeden známej.

Nová hala na Vodové je opravdu moc pěkná, prostředí pro první ligu florbalu vskutku důstojné, solidní občerstvení, všude čisto, pořádek. Nevím kolik chodí na florbal, ale nakonec přišlo přes 800 lidí. Jindy asi tolik lidí nechodí, ale Tatran je první v lize a atmosféra v hale byla tím pádem dobrá. O největší hluk se starala skupinka mladých lidí v rohu. Měli sebou buben a vytrénované hlasivky. U vchodu do sektoru byl zřejmě zručný kadeřník pracující za dobrou cenu, neboť polovina těchto fanoušků neměla vlasy 🙂

Tatran dal v první třetině jednoho fíka, ve druhé přidal dalšího a zdálo se, že bude vymalováno. Domácí Bulldogs se nemohli pořádně dostat před branku a to ani v přesilovce. Ve třetí třetině se jim ale přesilovka povedla a snížili na 1:2. Chytli se diváci, Bulldogs Brno si začali vytvářet šance, hráli vabang, riskovali. Bylo jich najednou plné hřiště, vytvářeli si šance, ale ne a ne je proměnit. Tři minutky před koncem přecejen srovnali a půl minuty do konce i vstřelili vedoucí gól. Tatran šturmoval, odvolal gólmana Kafku, ale góla už nedal. Pěknej špíl.

Překvapilo mě, jak je dnes florbal tvrdý sport. Když jsme ho před pár lety hrávali jako úplní amatéři, býval to bezkontaktní sport. Nebo možná měl být bezkontaktní. My vesničani (já) zvyklí z hokeje sme ho hráli trochu dřevorubecky a tvrdě. Ale to co jsem viděl dneska, to už si nezadá pomalu s normálním hokejem. Fakt síla.

A teď ta pointa. Za Bulldoky nastoupil jeden kluk, co hrál u nás v dorostu v době kdy jsem ho trénoval. Jako mladík hrával hokej za Kometu a Blansko, fotbal v podstatě nikde. Pak u nás začal za žáky a později v dorostu. Fotbal pro něj nikdy nebyla priorita, přesto mu to šlo. Mezitím přešel od hokeje k florbalu a dotáhl to až do první ligy. Snad se tam neztratí, zvlášť když mu je 19 let. Jenom ta škola Lukáši! Mluvil jsem s tátou a moc ti to nejde, zapracuj na tom!