Zimní spánek

Jak už to s přicházejícím zimním období bývá, přichází na zvířata zimní spánek. Hledají si všelijaké úkryty, třeba do oken nám zalézají do spár muchy a ukládají se k zimnímu spánku. I já asi patrně budu nějaké takové zvířátko, poněvadž i na mě jde zimní spánek.

Jak jinak si vysvětlit, že mě jeden den ráno budí v Blansku na autobusovém nádraží šofér Otík a druhý den zaspím na lince 235. Do Černé Hory jezdím už téměř šest let, ale ještě se mě nestalo, že bych přejel. Ono to teda dřív bylo mnohem lehčí, protože linka končila v ČH, kdežto dnes jede až do Lomnice. Když se nad tím tak zamyslím, tak spočítám na prstech jedné ruky cesty do práce, které jsem celé probděl a tak jsem minule po probuzení marně pátral v paměti, který to úsek cesty vlastně vidím. Jak se ukázalo byli sme téměř na Brťově…

Následoval telefonát do práce, aby se pro mě někdo otočil. Přijel samotný šéf, protože si asi na vlastní oči chtěl ověřit, jestli nejsem po prohýřené noci v ponapilém stavu. Nemohl uvěřit vlastním očím a dlouho to nechápal, byl sem totiž čistej jak slovo boží. Inu zimní spánek 😉

Vaše komentáře